• oblíbený poloostrov s lesnatým vnitrozemím a členitým pobřežím
• divoká příroda Národního parku Gargano a rezervace Foresta Umbra
• fantastické a unikátní pobřežní jeskynní systémy dostupné z lodí
• několikakilometrové úseky pláží střídající se s vysokými skalami
• průzračné a čisté moře, pláže tvořené jemným světlým pískem
• klidná oblast s venkovským naturelem a příjemnou atmosférou, přesto s infrastrukturou potřebnou pro dokonalou letní dovolenou
• vynikající gastronomie založená na rybách, olivách a zelenině
• působivá městečka na skalách nad mořem, jako Vieste či Peschici
• saracénské věže a rybářské domky "trabucchi" rozeseté po pobřeží
• Monte Sant' Angelo jedním z nejslavnějších poutních míst Itálie
• atraktivní výlety lodí na blízké čarokrásné souostroví Tremiti
• řada zajímavých variant hotelového i apartmánového ubytování

Gargano je poloostrov a stejnojmenný horský masiv v provincii Foggia na severu Apulie tvořící pomyslnou "ostruhu" italské "boty" vybíhající, s rozlohou zhruba 2000 km², z východního pobřeží Itálie do Jaderského moře. Místní krajina je nesmírně mnohotvárná, když od okolních přímořských oblastí se nápadně liší svou hornatostí (nejvyšší vrchol Monte Calvo dosahuje nadmořské výšky 1056 metrů), lesnatým vnitrozemím a členitým pobřežím tvořeným místy strmými skalami s jeskynními systémy, jinde malými i velkými zátočinami s romantickými plážemi. Nalezneme zde však i dlouhé písčité pláže, a to zejména u Rodi Garganico, San Menaia a Vieste.

Gargano žilo dlouho v izolaci, když jediným spojením se světem bývali poutníci do svatyně v Monte Sant' Angelo, a tak není divu, že se jedná i o region pevně zakořeněných tradic. Na první pohled patrnými nejcharakterističtějšími svědky minulosti jsou zde zejména signální saracénské věže a působivé rybářské domky "trabucchi" rozeseté po pobřeží. Dříve oba systémy sloužily k obraně poloostrova, respektive k obživě obyvatel, dnes jsou z nich často romantické vyhlídkové restaurace. Mimořádně důležitou součástí života místních lidí je i bohatý folklór projevující se při celé řadě lokálních slavností, stejně jako i typická gastronomie založená hlavně na rybách, olivách, česneku, cibuli a papričkách.

Klima na Garganu je výrazně středomořské s poměrně vysokým úhrnem srážek, které však padají téměř výhradně v zimním období, zatímco dlouhé léto je zde velmi suché a téměř stále slunečné. A tak není divu, že Gargano začalo v posledních desetiletích těžit ze svého tak nezměrného potenciálu pro moderní přímořskou turistiku. Nejsou to ale jen mezi vysoké útesy často sevřené kouzelné pláže se světlým jemným pískem a celodenní lenošení v záplavě teplých slunečních paprsků, co z Gargana dělá ideální místo pro letní dovolenou. Nalezneme zde i řadu lákadel dalších.

Největší atrakcí a současně i zvláštností Gargana jsou jeskyně přístupné pouze z moře, které v dómech vysokých až 50 metrů nabízejí tak nevídanou hru barev a tvarů, že by si ji neměl nechat ujít žádný z návštěvníků tohoto poloostrova. Nejvíce jeskynních systémů se nachází v pobřežním úseku o délce zhruba 30 kilometrů okolo Vieste a jejich prohlídka na člunech je tak víceméně povinností každého rekreanta. Oblíbeným zpestřením dovolené jsou zde i výlety lodí na nedaleké překrásné souostroví Tremiti či výpravy terénními vozy do Národního parku Gargano, jenž zaujímá nemalou část vnitrozemí poloostrova. Staré bukové lesy tamní známé rezervace Foresta Umbra byly v roce 2017 zapsány na prestižní seznam světového dědictví UNESCO. Působivá jsou ale i garganská městečka. Nejznámějšími z nich jsou Vieste, staré město vystavěné na skále nad mořem s mnoha schodišti a 25 metrů vysokým, z moře vyrůstajícím monolitem Pizzomunno, či úzkými klikatícími se uličkami tak pozoruhodné, až pitoreskní staré rybářské městečko Peschici, položené rovněž na vrcholcích skalních útesů. Ale i přes dynamický rozkvět cestovního ruchu je Gargano doposud klidnou oblastí s venkovským naturelem a příjemnou atmosférou, byť současně s veškerým zázemím potřebným pro dokonale naplněnou letní dovolenou.

Archeologické nálezy prokazují již prehistorické a později řecké osídlení Gargana. Ve 3. století před Kristem obsadili místní území Římané, přinesli latinský jazyk, římské zákony, kulturu a všeobecný hospodářský rozkvět, který se opíral zejména o výhodnou polohu Gargana pro obchod s Orientem. V raném středověku připadlo území byzantské říši a na přelomu tisíciletí Normanům. Úpadek následoval ve 13. století, když období chudoby zde přetrvávalo i po sjednocení italského státu až do poloviny 20. století. Obyvatele Gargana do dnešních časů ovlivňuje silné náboženské cítění spjaté zejména s kultem archanděla Michaela (poutní místo Monte Sant' Angelo) a v posledním půlstoletí s ještě silnějším kultem stigmatizovaného, zázraky činícího mnicha Padre Pia (občanským jménem Francesco Forgione, 1887 až 1968), jenž působil v klášteře San Giovanni Rotondo, v dnes dalším významném poutním místu Gargana.

Pláže jednotlivých středisek Gargana se velmi liší, některé jsou dlouhé jen několik desítek metrů, jiné naopak i několik kilometrů, všechny bez rozdílu jsou ale od sebe odděleny mohutnými skalními útesy. Mezi středisky Rodi Garganico a San Menaio nalezneme pláž dlouhou 6 km a širokou v průměru kolem 50 metrů. V oblasti Vieste je pobřeží členitější, pláží je více, ale jsou kratší. Na sever i na jih od tohoto letoviska se krátké i několikakilometrové úseky pláží střídají s vysokými skalami, nalezneme zde i překrásné podmořské jeskyně a několik malých pláží dostupných jen lodí. Všechny pláže Gargana bez rozdílu jsou tvořeny výhradně velmi jemným světlým pískem a vynikají pozvolným a bezpečným vstupem do moře, absolutně ideálním i pro malé děti a neplavce. Moře je velmi čisté, v blízkosti skalnatých částí pobřeží vhodné pro potápění a nežijí v něm nebezpeční živočichové. K dispozici jsou jak pláže veřejné, tak i privátní. Na soukromých plážích se nabízí pronájem plážového servisu a zpravidla zde jsou i bary, restaurace, sportovní zázemí i veškerý další "plážový komfort". Na pláže veřejné, kterých je ve všech částech pobřeží dostatek, je vstup zdarma, můžete si tam cokoli přinést, ale nejsou pravidelně upravovány a nemají sociální zařízení. Z větší části se ale nacházejí dále od hlavních center letovisek.